Příběhy
Nic netrvá věčně...
Je to už tři a půl roku, co jsem se seznámila s Tomášem a ve stejný den jsme spolu začali chodit. Po čase jsme se do sebe strašně moc zamilovali a byla to taková ta osudová láska, ta, co vám změní život. Byli jsem spolu každý den i noc. Myslela jsem si, že je to už navždy. Otěhotněla jsem a byla to krásná doba. Naše láska stále sílila a za devět měsíců se nám narodila naše krásná dcera. Dali jsme jí jméno Adélka. Už v těhotenství jsme si do pronájmu vzali byt, takže jsme měli soukromí a hlavně prostor pro sebe a naše miminko. Nikdy na tu dobu nezapomenu, byli jsme tak moc šťastní a tak moc jsme se milovali a naše dcerka bylo to nejhezčí, co nás mohlo potkat. Byla z nás normální rodina, chodili jsme za mými rodiči, jezdili za jeho, společně jsme slavili Vánoce, svátky, narozeniny a těšili se z Adélky a sledovali, jak roste a co všechno už umí... Ale jak se říká: NIC NETRVÁ VĚČNĚ. A tak i my jsme začali mít stále častěji krize a stále častěji jsme se hádali kvůli Tomášovu neustálému pití a vášni pro automaty. Jednou nepřišel domů a noc strávil v hospodě s kamarády a nějakou holkou, která mi do telefonu tvrdila, že je jeho nová přítelkyně. S malou jsme se tedy odstěhovaly k mým rodičům, ale za dva dny jsme zase byly obě doma s Tomášem. Vše jsme si vysvětlili, ale nikdy jsem nepřekousla jeho nevěru, i když od té doby to mezi námi zase bylo jako na začátku. Bohužel to nervalo dlouho a já jsem vycítila napětí mezi ním a jeho novou kolegyní. Nikdy se nepřiznal, že by s ní něco měl, ale já jsem to i přes to cítila, po jejím propuštění byl zase klid. Až doteď... Teď jsme s malou zase u rodičů a tentokrát už nevede cesta zpět. Nemohla jsem vydržet to jeho pití a automaty, tak jsme odešly. Několik dnů jsem jen brečela a brečela, myslela jsem si, že to zase bude dobré a že si zase pro nás přijde, ale už nepřijde, našel si hned novou přítelkyni. I když jsem hodně trpěla a ani teď mi to není jedno a stále to bolí, uvědomila jsem si, že život po boku s takovým klukem nemá budoucnost a stále bych jen trpěla a hlavně by trpěla i má dcera, moje sluníčko. Snad se najde někoho, kdo nás obě bude milovat...
Petra
